Tak jo. V kontrastu s (debilním) dílem minulým byl tenhle skvělý - Ted s Robin se srovnali tak, jak měli. Po čase byl zase skvělý Barney - mimo klasickýho Barneyho ráno s Lilly byl tentokrát snad poprvé i upřímně se svěřující. Dokonce i Lilly s Marshallem měli s těma sázkama na životní osudy svých kamarádů vtipnou dějovou linii. A optimistický konec s tunama žlutejch deštníků. Idylka, jedna éra je za námi, jedeme dál... Tak proč nejásám a neraduju se nad povedeným dílem? Protože na konci toho všeho ve mně zůstal hlodat neodbytný pocit, že to všechno je jen hra. Hra s divákem. Přesně vypočítaná na efekt. Tak co teď? Dáme jim pár průměrnejch dílů, pak jeden hodně blbej, všichni se naštvou, ale pak je dorazíme jedním skvělým, kterým ten děj zase posuneme o kousek dál - přece jen jim nemůžeme pořád servírovat jen blbou vatu, ne? Má to mít přece ještě jednu sezónu, tak páni scénáristé, do práce, do práce, natahovat, a pěkně podle plánu.
Ach jo.
P.S. Jo, máte pravdu, mně se nikdo nezavděčí... :D











