Po sto letech jsem se zase jednou koukla na Glee (tedy, ne že bych měla takový velký zpoždění, vynechala jsem zatím jen dva díly (přece jen, v současné těžké době seriálů na netu není divu, shání se o poznání hůř), ale psát se mi o nich nějak nechtělo... O:-)). Bohužel to byl zrovna díl, který mě tématicky naprosto minul. Michaela jsem nikdy nemilovala, neobdivovala, neposlouchala a popravdě řečeno jsem vůbec netušila, že většina songů v dnešním Glee je jeho. Tím pádem u mě padlo i nadšení z povedené stylizace a la videoklipy a podobně. Navíc třeba hned ten úvodní Blaine mi do M.J. opravdu nesedl (to už i ten Artie byl větší odvaz :D). 
Ani co se týče děje mě nečekalo větší překvapení - všechny postavy byly tak nějak pořád tam, kde jsem je předpokládala. Sebastian byl roztomilý hajzlík, Blaine s páskou přes oko odhodlaně trpěl, Kurt i Rachel v NYAD(A)-ě. Prostě všechno jak má být. Na druhou stranu, žádné překvapení. Tím nejpříjemnějším v tomhle díle byl nakonec duet Santany a Sebastiana - jejich verze Smooth Criminal s violoncelly byla rozhdoně zapamatováníhodná...Mimochodem, nezapomněli tvůrci nějak trochu na Samuela? Kdypak nastoupí ten??
Žádné komentáře:
Okomentovat